Haile Selassie I.



Jeho císařská výsost Haile Selassie I., Král králů, Pán pánů, vítězný lev kmene Judova

Budoucí císař Etipie se narodil jako Tafari Makonnen v roce 1892. V roce 1911 se oženil s dcerou císaře Menelika II. Wayzaro Menen a stal se tak princem. Náležel mu titul Ras (vznešený), byl tedy titulován Ras Tafari Makonnen a tak tomu bylo až do roku 1930, kdy byl po smrti císařovny Zauditu korunován jako 111. panovník v přímé linii Krále Šalamouna a přijal jméno Haile Selassie I. (v překladu Síla svaté trojice).

Jeho císařská výsost v mládí cestovala po vyspělém světě a proto se po své korunovaci začala věnovat rozsáhlým reformám, kterými chtěla povznést tehdy zaostalou Etiopii. Ještě před svojí korunovací se v roce 1923 Ras Tafari Makonnen rozhodující měrou zasadil o zrušení otroctví ve své zemi a otevřel tak cestu pro přijetí Etiopie do Ligy národů. Po korunovaci následovala první ústava, založení centrální banky a první emise vlastní měny (1931). Spolu s tím Selassie konstituoval státní aparát, vzdělávací systém a věnoval se rozvoji infrastruktury země.

V roce 1936 byl Selassie donucen uchýlit se do exilu poté, co Mussoliniho Itálie napadla a okupovala Etiopii. V zahraničí Jeho císařská výsost vyvíjela značnou diplomatickou aktivitu a tak se spolu se spojeneckými vojsky mohla vrátit na trůn již v roce 1941. Plnou kontrolu nad územím své země Selassie převzal zpět v roce 1942.

Rok 1948 se stal svědkem zásadní císařské reformy koptské církve na území Etiopie. Haile Selassie I. provedl odluku církve od státu, inicioval osamostatnění etiopské koptské církve od patriarchátu v Alexandrii a volbu vlastního patriarchy. Tento krok dále posílil suverenitu jeho země a hrdost etiopského lidu.

Po dlouhotrvajících problémech s bývalou Italskou kolonií Eritreou ji v roce 1952 Selassie připojil k Etiopii ve federativním uspořádání, což se stalo základem pozdějšího vleklého konfliktu, který přetrvává dodnes. Rozbuškou násilí se stalo zrušení eritrejského parlamentu v roce 1962 a změna statutu Eritreje na správní provincii.

V šedesátých letech se Selassie dostával stále častěji do konfliktů s velkými vlastníky půdy, zejména kvůli otázce daní. Nepokoje se postupně šířily i mezi etiopský lid a tak byl v roce 1974 císař sesazen a internován vojenskou vzpourou. V roce 1975 Jeho císařská výsost umírá v domácím vězení a v roce 1977 se Etiopie stává socialistickou zemí.

Zajímavostí je, že Jeho císařská výsost navštívila v roce 1959 i tehdejší Československo a v rámci této návštěvy zavítala i do Karlových Varů. Jeho triumfální pochod městem dokumentují dobové písemné prameny a fotografie.





Životopisné údaje jsem čerpal z materiálu Mike Cutriho, karlovarské fotografie jsou z dobového tisku.


Citáty

Dále následují vybrané citáty Jeho císařské výsosti, které mne obzvláště zaujaly a které jsem se pokusil co nejvěrněji přeložit:


Podstata Síly

"Síla, kterou vládnete je jen jednou stranou mince. Druhou stranou je zodpovědnost.

Neexistuje síla nebo moc bez zodpovědnosti a ten, kdo přijímá jedno, nemůže se vyhnout ani druhému. Každý z Vás a každý služebník etiopského národa a lidu by měl dobře zvážit tato slova, vzít si je k srdci a řídit své jednání v souladu s nimi. Dnes stojíte před touto výzvou.

Nechť vaše práce zde v průběhu příštího roku ukáže Vaši schopnost ji naplnit. Ať Vás při Vaší práci vede a ať Vám při ní pomáhá Všemohoucí Bůh."

Závěrečná slova projevu Haile Selassie I. k etiopskému parlamentu, 1966


Spiritualita

"Chrám Nejvyššího začíná naším tělem, které hostí náš život, esenci naší existence. Afričané jsou dnes otroky, protože přistupují ke spiritualitě skrze náboženství vnucené cizími nájezdníky a dobyvateli. Musíme přestat zaměňovat spiritualitu za náboženství.

Náboženství je soubor pravidel, omezení a rituálů vytvořených lidmi, které by měli pomoci lidem rozvíjet spiritualitu. Díky lidské nedokonalosti se náboženství stalo zkorumpovaným, zpolitizovaným, rozděleným a je dnes nástrojem mocenského boje.

Spiritualita není teologie ani ideologie. Je to jednoduchý způsob života, čistý a původní tak, jak nám byl dán Nejvyšším. Spiritualita je síť propojující nás s Nejvyšším, s Universem a s ostatními navzájem. Jako esence naší existence ztělesňuje naši kulturu, pravou identitu, národnost a osud. Lidé bez národa, který by mohli považovat za vlastní, jsou lidmi bez duše.

Afrika je naším národem a je v duchovním i fyzickém otroctví, protože její vůdcové hledí k cizím silám při řešení afrických problémů i když vše, co Afrika potřebuje, je obsaženo v ní. Spojí-li se čestní lidé Afriky, spojí se i celý svět. To je náš božský osud."


Tolerance

"Sektářské, kmenové a jiné rozdělující faktory často kladou zásadní překážky rozvoji národů. V širším slova smyslu, omezeny na národní a ideologické zájmy, ohrožují jednotu a vývoj.

Nikdo dnes není tak hloupý, aby věřil, že nějaký národ tvoří monolit víry a ideologie. Stejně tak si nikdo nemůže přát, aby zde existovala taková naprostá domýšlivost myšlenek a snahy.

Systémy vlády, které se pokoušely nastolit uniformitu víry, přežily jen krátce a pak zmizely, oslepené a oslabené spoléháním se na svou vlastní přepokládanou nezničitelnost. Jediný systém vlády, který může přežít, je ten, jenž je připraven tolerovat disent a kritiku, jenž je přijímá jako prospěšné a v každém případě nevyhnutelné projevy všech sociálních a politických vztahů.

Tolerance disentu a kritiky vládou vychází z jedné základní premisy, totiž že vláda existuje proto, aby sloužila lidu. Vládní činitelé, ať již jmenovaní jako zastupitelé nebo ne, musí věřit v práci pro společné blaho.

Stejná víra existuje i mezi členskými státy mezinárodních organizací. Tyto členské státy musí tedy lpět na nevyslovených i vyslovených zásadách mezinárodního blaha."

Mnoho dalších moudrých slov najdete zde.

Syncro, 2004